VLIV STRAVY NA GENETIKU

SÍLA STRAVY A JEJÍ VLIV NA GENETIKU ANEB VŠECHNO JE JINAK

Pro neinformovaného člověka je až nepochopitelné, jak může něco tak obyčejného jako je jídlo mít tak velikou moc.

Všechno v našem těle je ve vývoji, to znamená, že ani genetické dispozice nejsou dané jednou pro vždy. Tělo má ohromnou, až neskutečnou schopnost seberegenerace, ale pouze za vědomého přispění člověka samotného.

Tak, jak si může člověk svou dobrou genetickou informaci stravou posílit, tak si ji může nesprávnou stravou narušit. Věda odhaduje, že se až ze 70% na vzniku většiny závažných onemocnění podílejí negenetické vlivy.

Je jisté, že někteří lidé se rodí s vrozenou dispozicí na určitá onemocnění. Vědecké studie dokazují, že hlavní vliv na tuto skutečnost měla strava - matka nevhodnou stravou pozměnila obaly důležitých genů v organismu a částečně je tím narušila.

Každý člověk je originál, jak z energetického, tak z tělesného, ale i důchovního pohledu. Originalitu člověka určuje právě různorodost variant genů. Proto třeba reagují pacienti se stejným onemocněním rozdílně na jeden a týž lék, který je jim podáván. Je to i tím, že například dva pacienti se stejným nádorem nemají stejná další případná onemocnění. Na stejnou dietu reaguje organismus u více lidí naprosto rozdílně - originalita člověka je neoddiskutovatelná.

Vědci dospěli k zajímavému zjištění, že například u jednovaječných dvojčat jsou obaly genů i geny téměř totožné - jen s minimálními odchylkami. Ale po třiceti až pětatřiceti  letech života a rozdílného stravování, se jejich původné stejná genetická informace liší o 30-40%. To znamená, že dvojčata mají již odlišné dispozice kk nemocem, jinak zvládají fyzickou i psychickou zátěž apod. Z dvou téměř stejných lidí se tedy stávají dvě rozdílné bytosti.

Na druhé straně je zajímavé pozorování například starších manželských dvojic, kde se páry desítky let stravují stejným sortimentem jídel s malými odchylkami. Podobnost mezi těmito partnery je v některých případech až zarážející. Ale ani zdravotní stav obou partnerů se moc neliší. Toto vše dokáže jídlo. Jejich genetický kód se poškozoval stravovacími navýky skoro stejně, takže i těla se mědila obdobně.

Tím, že špatné stravovací návyky poškozují genetický obal nebo přímo geny dochází  tomu, že tělo přečte poškozenou genetickou informaci pro určitý orgán - třeba játra - a začne podle této informace konat. Potom může dojít k tomu, že buňky jater se začnou nekoordinovaně měnit a tím vzniká nezhoubné bujení. Od míry poškození genu se odvíjí i vážnost poškození toho kterého orgánu nebo systému těla.

Zásadně snížit riziko změny obalů genů a nebo jeho poškození bez léků může pouze pití čisté pitné vody před jídlem a vyloučení jiných tekutin, především sycených, jako jsou například čaje, džusy, coca-cola apod.

Většina lidí si naivně myslí, že strava je jenom výplň žaludku proti hladu. Význam stravy je však dalekosáhlý a důležitější, než si člověk umí představit. Stravování ovlivňuje nejenom zdraví konkrétního člověka, ale i zdraví jeho potomků.

Gen, to je v podstatě zakódovaná informace o tom, jak se ta která tkáň, orgán bude vyvíjet, jakou bude mít odolnost vůči zátěži a nebo vypětí, jaké bude mít nemoci a jak je bude překonávat. Jednoduše a prostě - v genech je zapsané téměř všechno.

Z uvedeného plyne ohromná možnost a schopnost každého člověka změnou stravování zasáhnout do odolnosti svých genů a tím i do možnosti vyššího stupně zdraví a celkové harmonie svých potomků.

Úpravou svého jídelníčku a svých stravovacích návyků, což obnáší změnu životního stylu směrem k přirozenému biorytmu člověka, se dáváme na cestu, jejímž výsledkem je zdraví, spokojenost a harmonie celého organismu.

"Řekni mi co a jak jíš, a já Ti povím jak budeš za rok vypadat"